Plísně nohou - příčiny, léčba a prevence
Podle odhadů se s mykotickou infekcí nohou setká během života až 70 % lidí. Vyšší riziko mají zejména osoby trávící mnoho času ve vlhkém prostředí nebo v uzavřené obuvi, dále sportovci, diabetici či jedinci s oslabenou imunitou. Plíseň však může postihnout prakticky kohokoliv bez ohledu na věk či pohlaví.
I přes značnou prevalenci zůstává toto téma často tabu. Mnoho lidí se za problém stydí a oddaluje návštěvu lékaře. Přitom včasná diagnostika a adekvátní terapie jsou klíčové pro zvládnutí infekce a prevenci komplikací.
V tomto článku se podíváme na to, co plísně nohou jsou, jak vznikají a jak se projevují. Představíme si nejčastější příčiny a rizikové faktory přispívající k rozvoji mykóz. Probereme možnosti diagnostiky a léčby - od lokálních antimykotik až po systémovou terapii. Popíšeme i komplikace neléčené plísně a vysvětlíme, proč je důležité infekci nepodceňovat.
V neposlední řadě se zaměříme na prevenci. Ukážeme si, jak správně pečovat o nohy a minimalizovat riziko plísní. Poradíme s výběrem vhodné obuvi a ponožek i s ochranou nohou ve veřejných prostorách.
Cílem článku je poskytnout komplexní informace o problematice plísní nohou a praktické rady pro jejich zvládání a prevenci. Pojďme společně zjistit, jak nad plísněmi zvítězit.
Co jsou plísně nohou
Plísněmi nohou označujeme houbové infekce postihující kůži a nehty na nohou. Nejčastěji jde o povrchové mykózy napadající svrchní vrstvy kůže. Odborně je řadíme mezi dermatomykózy.
Většinu infekcí způsobují mikroskopické vláknité houby zvané dermatofyty (rody Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton). Tyto organismy se živí keratinem - bílkovinou v kůži, vlasech a nehtech. Snadno se šíří mezi lidmi, případně nepřímo přes kontaminované povrchy. K přenosu často dochází ve vlhkém prostředí jako jsou bazény, sprchy či šatny.
Méně často se na rozvoji plísní podílejí kvasinky (rod Candida) nebo nedermatofytické houby. Ty bývají původci druhotných infekcí u lidí s oslabenou imunitou či chronickým postižením nehtů.
Plíseň se projevuje svěděním a pálením kůže, zejména v meziprstí. Pokožka je zarudlá, olupuje se a mokvá. Mohou se tvořit bolestivé praskliny. Infekce často přechází i na nehty, které mění barvu, třepí se a odchlipují od lůžka. Postižené nehty jsou ztluštělé a křehké.
Příznaky plísní jsou nespecifické a mohou připomínat jiné kožní choroby jako ekzém či lupénku. Pro správnou diagnózu a volbu léčby je proto zásadní vyšetření lékařem.
Plísně nohou nejsou banální problém. Bez léčby mohou chronicky přetrvávat, šířit se a zhoršovat kvalitu života. V dalších částech článku si podrobněji rozebereme rizikové faktory, diagnostiku, léčbu a prevenci těchto infekcí.
Rizikové faktory a příčiny vzniku
Plísně nohou mají řadu rizikových faktorů, které zvyšují pravděpodobnost infekce. Klíčovou roli hraje vlhké a teplé prostředí, které vytváří ideální podmínky pro růst hub. Proto se plísně často vyskytují u lidí, kteří tráví mnoho času v uzavřené obuvi, jako jsou sportovci, vojáci nebo pracovníci ve vlhkém prostředí.
Dalším faktorem je zvýšená náchylnost k pocení nohou (hyperhidróza). Nadměrná vlhkost změkčuje kůži a činí ji vnímavější k infekci. Plísně se také snáze uchytí na poškozené pokožce, například při ragádách (trhliny na povrchu kůže), odřeninách nebo po pedikúře.
K šíření infekce přispívají i veřejná místa jako bazény, sprchy, sauny či šatny. Chození naboso po kontaminovaných površích zvyšuje riziko přenosu. Stejně tak sdílení ručníků, obuvi nebo ponožek s postiženou osobou.
Určitou roli hrají i vnitřní faktory jako oslabená imunita (např. při cukrovce, užívání kortikoidů nebo imunosupresiv), hormonální změny (těhotenství) nebo genetické predispozice. Plísně se také častěji objevují ve vyšším věku, kdy kůže ztrácí přirozenou odolnost.
Nezanedbatelný je i vliv nesprávné hygieny a péče o nohy. Nedostatečné mytí, usušení a promaštění pokožky narušuje její ochrannou bariéru. Nošení syntetických ponožek a neprodyšné obuvi zase zvyšuje vlhkost a pocení nohou.
Kombinace více rizikových faktorů pochopitelně dále zvyšuje pravděpodobnost infekce. Proto je důležité si možná rizika uvědomovat a aktivně jim předcházet vhodnými preventivními opatřeními, o kterých si povíme v závěru článku.
Diagnostika a léčba
Diagnózu plísně nohou lze ve většině případů stanovit na základě klinického obrazu a anamnézy. Lékař se zaměří na charakteristický vzhled postižené kůže a nehtů a doptá se na rizikové faktory a délku trvání obtíží.
V nejasných případech je možné provést stěr nebo seškrab kůže a odeslat ho na mykologické vyšetření. Mikroskopický průkaz plísňových vláken nebo pozitivní kultivace definitivně potvrdí diagnózu. Toto vyšetření se provádí zejména při neúspěchu předchozí léčby nebo při podezření na jinou kožní chorobu.
Terapie plísní nohou je převážně lokální - ve formě antimykotických mastí, krémů, gelů, roztoků nebo laků na nehty. Tyto přípravky obsahují účinné látky jako azoly (klotrimazol, econazol, miconazol), alylaminy (terbinafin, naftifin) nebo ciklopirox. Aplikují se podle návodu, obvykle 1-2x denně po dobu 2-4 týdnů, u nehtů i déle.
Důležité je ošetřovat nejen viditelně postiženou kůži, ale i její okolí, aby se zabránilo opětovnému rozšíření infekce. Vhodné je také dezinfikovat obuv a ponožky.
U rozsáhlejších a hůře reagujících infekcí je někdy nutná celková léčba tabletami (terbinafin, itrakonazol, flukonazol). Ty se užívají několik týdnů až měsíců podle typu a lokalizace infekce. Systémovou terapii vždy řídí lékař po zvážení přínosů a rizik.
Délka léčby závisí na rozsahu a typu infekce. Povrchové postižení kůže obvykle ustupuje po 2-4 týdnech, u nehtů je léčba podstatně delší (3-12 měsíců). Důležité je v terapii vytrvat i po vymizení obtíží, aby se předešlo návratu infekce.
Pokud lokální ani celková léčba nezabírá, je třeba přehodnotit diagnózu a zvážit jiné kožní choroby jako ekzém nebo lupénku. V těchto případech je namístě podrobnější kožní vyšetření a případně odběr vzorku na histologii.
Komplikace neléčené plísně
Plísňové infekce nohou by se rozhodně neměly podceňovat. Bez adekvátní léčby mohou vést k řadě nepříjemných komplikací, které dále zhoršují kvalitu života postiženého.
Nejčastější komplikací je přestup infekce na další části těla. Plíseň se může rozšířit např. na nehty, do meziprstních prostor na rukou, do třísel nebo na hýždě. Čím větší plocha kůže je zasažena, tím obtížnější je léčba.
Prostup infekce do hlubších vrstev kůže může vést k bolestivému zánětu (cellulitis). Ten se projevuje zarudnutím, otokem, bolestí a celkovými příznaky jako horečka a schvácenost. Cellulitis vyžaduje intenzivní léčbu antibiotiky, někdy i za hospitalizace.
Chronická přítomnost plísní zvyšuje riziko druhotné bakteriální infekce. Bakterie snadno pronikají do organismu narušenou a popraskanou kůží. Vzniká tak začarovaný kruh mykotického a bakteriálního zánětu, který se velmi špatně léčí.
U vnímavých jedinců může dlouhodobý kontakt s houbovými antigeny vyvolat alergickou reakci. Ta se projevuje svěděním a vyrážkou i na místech, která nejsou plísní přímo zasažena. V extrémním případě může alergie vyústit až do anafylaktického šoku.
Neléčená plíseň nohou může přejít do chronického stadia. Postupně se na kůži vytváří rozsáhlé plochy se zhrubělou, loupající se pokožkou. Pacient trpí intenzivním svěděním a pálením kůže, které narušuje spánek a soustředění. Chronické plísně už špatně reagují na lokální přípravky a vyžadují dlouhodobou celkovou terapii.
Zvláštní pozornost vyžaduje plísňová infekce u pacientů s cukrovkou a poruchami prokrvení dolních končetin. U nich i zdánlivě banální mykóza může vést k rozvoji vleklých bércových vředů a v krajním případě až k amputaci.
Všem těmto komplikacím lze předejít včasnou a důslednou léčbou plísně. Pokud se infekce i přes adekvátní terapii nedaří zvládnout, je třeba vyhledat odbornou pomoc dermatologa.
Prevence plísní nohou
Základním preventivním opatřením je správná hygiena a péče o nohy. Kůži je třeba denně omývat vodou a mýdlem, důkladně osušit (zejména v meziprstí) a promazat. Nehty udržujeme krátce zastřižené, rovné a hladké.
Stejně důležitý je i výběr správné obuvi a ponožek. Boty by měly být prodyšné, nejlépe kožené nebo plátěné. Vyvarujte se celodennímu nošení uzavřené gumové nebo plastové obuvi. Ponožky volte bavlněné, příjemné a savé. Syntetickým materiálům a silonu se raději vyhněte.
Zásadní je měnit obuv i ponožky každý den a nechat je důkladně vyschnout. Pokud se hodně potíte, zvažte použití antiperspirantu nebo vložek do bot, které odvádějí pot.
Ve veřejných prostorách jako bazény, sauny nebo společné sprchy noste vlastní pantofle nebo žabky. K osušení nohou používejte svůj ručník a nikdy ho nepůjčujte ostatním. Stejně tak nesdílejte přezůvky ani ponožky s jinými lidmi.
Pokud se věnujete sportu, dbejte na zvýšenou hygienu nohou. Po tréninku se převlékněte do suchého oblečení a boty nechte vyvětrat. Při výběru bot upřednostněte prodyšné materiály a střih, který nohu příliš nesvírá.
Kromě zevních opatření je důležitá i podpora celkové odolnosti organismu. Jezte pestrou stravu bohatou na vitamíny a minerály, dopřejte si dostatek spánku a přiměřenou pohybovou aktivitu. Pokud trpíte chronickým onemocněním jako cukrovka, dbejte na jeho optimální kompenzaci.
Při návštěvě pedikúry trvejte na použití dezinfikovaných nástrojů a řádné hygieně. Pokud si upravujete nehty sami, používejte vlastní nůžky a pilníky a po každém použití je vydezinfikujte.
Pokud se u vás nebo vašich blízkých objeví příznaky plísně nohou, neváhejte a začněte s léčbou co nejdříve. Pečlivě dodržujte doporučení lékaře a v terapii vytrvejte i po ústupu obtíží.
Vhodné je také ošetřit obuv a ponožky dezinfekčním sprejem, který je k dostání v lékárnách. Tím se sníží riziko opakované infekce.
Prevence plísní nohou vyžaduje určitou disciplínu a změnu návyků. Odměnou vám však budou zdravé a krásné nohy bez nepříjemného svědění a bolestí. A to jistě stojí za trochu úsilí navíc.
Závěr
Plísňová onemocnění nohou jsou velmi častým a nepříjemným problémem, který by se neměl podceňovat. Včasná diagnostika a adekvátní léčba jsou klíčové pro úspěšné zvládnutí infekce a prevenci komplikací.
Pokud se u vás objeví příznaky svědění, pálení, olupování nebo praskání kůže na nohou, neváhejte a vyhledejte lékaře. Ten stanoví správnou diagnózu a doporučí nejvhodnější léčbu.
V terapii je důležité vytrvat, i když obtíže ustoupí. Jen tak lze předejít návratu infekce a chronickým problémům.
Nezapomínejte ani na prevenci. Správná hygiena nohou, vhodná obuv a ponožky, ochrana ve veřejných prostorách a podpora celkové odolnosti organismu - to vše jsou účinné zbraně v boji proti mykózám.
Mít zdravé a krásné nohy není samozřejmost, ale výsledek správné péče. Dopřejte svým nohám pozornost, kterou si zaslouží. Vaše nohy vám to vrátí v podobě pohodlí a sebejistoty v každém kroku